Frontookcipitální obvod hlavy

Definice

Horizontální obvod mozkové části hlavy (frontookcipitální).

Orientační body

Glabella, opisthocranion.

Glabella je kefalometrický bod mezi nadobočními oblouky na dolní části čela, nejvíce vpředu v mediánní rovině (nad kořenem nosu). Opisthocranion je definován jako bod nejvíce vzdálený od bodu glabella v mediánní rovině okcipitální části hlavy.

Měřící nástroje a technika měření

Frontookcipitální obvod (dále FOH) měříme pásovou mírou (plátěnou, plastikovou, tenkou kovovou) přes glabellu a opisthocranion s přesností na 1mm. Cejchovaná páska je při měření vedena horizontálně - těsně nad obočím a přes největší klenutí týla. U kojenců ale i starších jedinců se setkáváme s klenutým čelem, kdy pásová míra vedená přes největší klenutí čela (tzv. metopion ) poskytne vyšší hodnotu obvodu nežli obvod hlavy měřený přes glabellu - doporučujeme zde evidovat obě hodnoty.

Poloha měřeného

FOH u novorozenců a nejmenších kojenců měříme vleže, u starších kojenců a dětí všech dalších věkových kategorií vsedě - nejmenší děti vždy sedí na klíně matky, resp. doprovázející osoby.

Pediatrické a klinické aspekty

Frontookcipitální obvod hlavy je parametr pro posuzování velikosti mozku, s jehož velikostním rozvojem velmi těsně koreluje. Při normálním velikostním rozvoji mozku křivka FOH po narození velmi rychle stoupá a již zhruba ve věku 6 let dosahuje cca 90% své konečné hodnoty (tzv. neurální typ růstu ). FOH je významně dědičně determinovanou veličinou - roste v percentilovém pásmu určeném velikostí FOH rodičů dítěte, viz dále.

Při hodnocení FOH je nutné posuzovat velikost mozkovny i ve vztahu k celkové tělesné velikosti dítěte: u proporcionálního, eutrofického dítěte s normocefalií (= průměrná velikost a tvar hlavy) odpovídá percentilové pásmo jeho FOH nejčastěji zhruba percentilovému pásmu jeho tělesné délky, resp. tělesné výšky. Středně velké dítě má nejčastěji středně velkou mozkovnu, velmi malé spíše malou a velmi velké dítě má nejčastěji mozkovnu velkou.

U dětí s významně podprůměrným, resp. nadprůměrným stavem růstu doporučujeme hodnotit velikost mozkovny vzhledem k jejich výškovému, nikoliv kalendářnímu věku (viz Pediatrické a klinické aspekty kap. Tělesná výška [ * ] ). Odlišnou situaci představují jedinci s familiálně malou, resp. familiálně velkou mozkovnou a dystrofické děti. S podprůměrně malou (resp. nadprůměrně velkou) mozkovnou se u zdravého dítěte středního a vyššího (resp. malého) vzrůstu se setkáváme např. u dítěte, kde jeden z rodičů má podrůměrnou (resp. nadprůměrnou) kraniální kapacitu a oba rodiče současně jsou normálního vzrůstu.

Dystrofičtí kojenci a děti v chronické malnutrici mají většinou podprůměrný velikostní rozvoj mozkové části hlavy: stupeň jejich dystrofie obvykle odpovídá zjištěné velikosti odchylky FOH od normy. (Např.: u kojence se závažnou chronickou malnutricí, který má 10. percentil FOH a normocefalické rodiče, lze sloučit podprůměrnou velikost jeho mozkovny s jeho dlouhodobým hmotnostním neprospíváním).

Mikrocefalie (hodnoty FOH pod 3. percentilem) velmi často doprovází závažná postižení CNS (DMO, řada syndromologických onemocnění, vzácná komplexní kraniosynostóza apod.). Pediatr se může setkat i s mikrocefalií u dítěte se zcela normálním vývojem a obvykle najde stejný stupeň mikrocefalie již v první příbuzenské linii: matka, resp.otec, dítěte s FOH nižším než 52 cm, resp. 54 cm.

Makrocefalie (FOH nad 97.P), není-li hereditární, doprovází např. hydrocefalus, skafocefalii (prematurní obliteraci sagitálního švu), makrosomii. Z pediatrického hlediska je zde zcela zásadním přístupem průběžné vytváření křivky FOH od narození (př.: odlišení familiální makrocefalie od rozvíjejícího se hydrocefalu apod.).

Poznámky

U kojenců a dětí se stejně jako u dospělých někdy setkáváme s klenutým čelem a měřením přes největší klenutí čela (přes tzv. metopion stanovíme vyšší hodnotu FOH nežli při měření přes glabellu. V těchto případech lze u dětí doporučit sledování obou těchto obvodů mozkovny (vídáme diferenci až 20 mm). Nejasnosti okolo náhlého "zmenšení" či nápadného "zvětšení" hlavy mnohdy spočívají "pouze" v odlišném způsobu měření FOH dvěma osobami.

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 0 - 3 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 2 - 18 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 0 - 3 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 2 - 18 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 0 - 18 r.
CAV 1991
Frontookcipitální obvod hlavy (cm)
Kalendářní věk
x
SD
0.0-1.0 m.
36.4
1.55
1.0-2.0 m.
38.3
1.56
2.0-3.0 m.
39.8
1.62
3.0-4.0 m.
41.0
1.46
4.0-5.0 m.
42.1
1.44
5.0-6.0 m.
43.3
1.34
6.0-7.0 m.
44.0
1.43
7.0-8.0 m.
44.7
1.34
8.0-9.0 m.
45.3
1.51
9.0-10.0 m.
45.7
1.41
10.0-11.0 m.
46.1
1.42
11.0-12.0 m.
46.6
1.47
1.0-1.25 r.
47.2
1.43
1.25-1.5 r.
47.8
1.40
1.5-1.75 r.
48.4
1.43
1.75-2.0 r.
48.8
1.50
2.0-2.5 r.
49.3
1.50
2.5-3.0 r.
49.9
1.43
3.0-3.5 r.
50.4
1.45
3.5-4.0 r.
50.7
1.48
4.0-5.0 r.
51.3
1.48
5.0-6.0 r.
51.8
1.43
6.0-7.0 r.
52.2
1.46
7.0-8.0 r.
52.5
1.45
8.0-9.0 r.
52.8
1.45
9.0-10.0 r.
53.3
1.53
10.0-11.0 r.
53.6
1.53
11.0-12.0 r.
54.0
1.56
12.0-13.0 r.
54.5
1.60
13.0-14.0 r.
55.0
1.67
14.0-15.0 r.
55.7
1.73
15.0-16.0 r.
56.2
1.68
16.0-17.0 r.
56.7
1.63
17.0-18.0 r.
57.1
1.66
Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 0 - 18 r.
CAV 1991
Frontookcipitální obvod hlavy (cm)
Kalendářní věk
x
SD
0.0-1.0 m.
35.6
1.57
1.0-2.0 m.
37.2
1.59
2.0-3.0 m.
38.7
1.45
3.0-4.0 m.
39.9
1.32
4.0-5.0 m.
41.0
1.34
5.0-6.0 m.
42.1
1.35
6.0-7.0 m.
42.7
1.35
7.0-8.0 m.
43.5
1.43
8.0-9.0 m.
44.0
1.43
9.0-10.0 m.
44.6
1.50
10.0-11.0 m.
44.9
1.35
11.0-12.0 m.
45.2
1.30
1.0-1.25 r.
45.9
1.41
1.25-1.5 r.
46.7
1.43
1.5-1.75 r.
47.1
1.45
1.75-2.0 r.
47.6
1.41
2.0-2.5 r.
48.2
1.44
2.5-3.0 r.
48.7
1.40
3.0-3.5 r.
49.3
1.43
3.5-4.0 r.
49.7
1.40
4.0-5.0 r.
50.2
1.45
5.0-6.0 r.
50.7
1.47
6.0-7.0 r.
51.1
1.46
7.0-8.0 r.
51.5
1.45
8.0-9.0 r.
52.0
1.48
9.0-10.0 r.
52.3
1.54
10.0-11.0 r.
52.8
1.63
11.0-12.0 r.
53.3
1.54
12.0-13.0 r.
53.9
1.54
13.0-14.0 r.
54.3
1.58
14.0-15.0 r.
54.7
1.55
15.0-16.0 r.
54.9
1.54
16.0-17.0 r.
55.0
1.50
17.0-18.0 r.
55.2
1.51

Literatura

Bláha, P. a kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže v roce 1991 (České země) - vybrané antropometrické charakteristiky. Čsl. pediatrie 48, č.10, 1993, 621.

Bláha, P., Vígnerová, J., Paulová, M., Riedlová, J., Kobzová, J., Krejčovský, L.: Vývoj tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0-16 let), Státní zdravotní ústav, Praha 1999.

Lhotská, L. a kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (české země)-antropometrické charakteristiky. SZÚ Praha 1993.

Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého. Centrum národní podpory zdraví a Ministerstvo zdravotnictví 1995 (1.verze), 1996 (2.verze), 2000 (3.verze).

Krásničanová, H.: Growth and development of neurocranium and splanchnocranium in early postnatal ontogenesis - clinical aspects. Growth and Ontogenetic Development in Man IV. Edited by K. Hajniš, Dep. of Anthropology, Charles University, Prague, Czech Association of Anthropology, Prague, 1994, 111-118.

Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 1" - program pro počítačové hodnocení růstových dat. Česko-slovenská pediatrie Suppl. 1, 51, 1996, 43.

Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 2" - program pro sledování růstu dětí. Novo Nordisk a Maxdorf Praha 1998.

Krásničanová, H.: Růstová diagnóza - auxologické minimum moderního pediatra. Česko-slovenská pediatrie 53, 6, 1998, 319-322.

[ na obsah ]