Kostní věk

Skeletální zrání

Definice

Kostní věk reprezentuje chronologický věk, v němž dané skóre kostní zralosti je 50. percentil.

Nejvalidnějším ukazatelem stupně biologického zrání jedince je stupeň osifikace jeho postkraniálního skeletu. Stanovení tzv. kostního věku je v současnosti nejpřesnější metodou stanovení biologického věku dítěte. Změny, které se vyskytují u kostí všech zrajících (rostoucích) jedinců, jsou u všech vysoce podobné a variabilní je jen čas, v němž k těmto změnám dochází. Každé osifikační centrum prochází určitým počtem morfologických stadií, jejichž posouzení je základem pro určení stupně kostní zralosti. Všechna centra kostního zrání mohou být velmi snadno identifikována na rentgenovém snímku ruky, která je pro daný účel nejvíce informativním a snadno dostupným oddílem kostry.

Metody hodnocení kostního věku

V současnosti nejpřesnější metodou stanovení kostního věku je metoda TW2, vytvořená Brity Tannerem a Whitehousem na základě longitudinálního rentgenového sledování 3000 britských chlapců a dívek (1975). Metoda TW2 je založena na hodnocení tvaru, velikosti a prostorových vztahů kostí ruky. Posuzují se distální epifýza radia a ulny, první, třetí a pátý metakarp, proximální, střední a distální falangy prvního, třetího a pátého prstu a sedm karpálních kostí. Pro každou z uvedených kostí autoři identifikovali osm stupňů zralosti (značených písmeny B až I , viz schéma) a každému stadiu zralosti přidělili číselné skóre. Součet všech skóre zhodnocených kostí určuje celkové skóre skeletální zralosti, které s věkem nabývá až hodnoty 1000. Zjištěné skóre zralosti se převádí podle tabulek atlasu TW2 na hodnotu kostního věku, kdy skóre 1000 představuje plnou zralost skeletu, resp. ukončený skeletální růst.

Kostní věk reprezentuje chronologický věk, v němž dané skóre zralosti je 50. percentil. Tabulky metody TW2 uvádějí relaci skóre a věku zvlášť pro dívky a chlapce. Obě pohlaví sice procházejí shodnými stadii vývoje, ale významně rozdílnou rychlostí. Zohlednění sexuálního dimorfismu biologického zrání (mezipohlavní rozdíl je dva roky patří k přednostem metody TW2.

Metodu TW2 je možné využít pro samostatné hodnocení kompartmentu radius-ulna- metakarpy-falangy (v metodě označovaném jako "RUS" = Radius-Ulna-Short bones ) či pro samostatné hodnocení kompartmentu ossa carpi ("zápěstí"). Kompartment ruky RUS významněji koreluje se stavem růstu jedince než samostatné karpální kosti a hodnota RUS se proto využívá pro prognózu růstu, resp. zcela exaktně (v rovnicích metody TW2) pro přesnou predikci finální výšky.

Součet skóre RUS a skóre ossa carpi vytváří hodnotu TW20, která se dle našich dlouhodobých zkušeností nejvíce blíží faktickému biologickému věku dítěte. Hodnoty TW20 jsou v atlase TW2 metody rovněž tabelovány. Součástí atlasu jsou i percentilové grafy hodnot RUS, ossa carpi a TW20, podle nichž lze jednoduše stanovit postavení (př.: míru urychlení či opoždění osifikace) vyšetřeného jedince mezi vrstevníky.

Za normální variabilitu kostního zrání je považováno pásmo plus-mínus dva roky (časně, resp. pozdě zrajícící). Kostní věk vyšší, resp. nižší, o dva roky než kalendářní věk je velmi suspektní patologickou situací.

Pracujeme tedy proto s "RTG ruky" a nikoliv s "RTG zápěstí", jak je z minulosti v odborné veřejnosti zažito. Rovněž používání "unisexuálního schématu hodnocení karpálních kostí" je při moderním stanovování růstové diagnózy metodou zcela obsoletní. Pro metodu TW2 tedy požadujeme rentgenogram levé ruky v rozsahu od distálních epifýz radia a ulny až k distálním epifýzám falangů . Metoda TW2 dovoluje stanovení kostního věku s přesností na desetinu roku.

Alternativní, méně pracnou, ale také méně přesnou metodou hodnocení osifikace kostí ruky je "GP metoda" autorů Greulicha a Pylea , kterou lze doporučit pro neklinická rentgenologická pracoviště. Porovnává se celý skelet ruky najednou s obrazy skeletů rukou GP atlasu (kolekce rentgenogramů ruky pro obě pohlaví od narození do 18 let pro dívky, do 19 let pro chlapce).

Exaktní hodnocení kostního věku je potřebné především pro všechna pracoviště orientovaná na dětskou endokrinologii jako součást diferenciální diagnostiky onemocnění spojených s růstovou poruchou a kontroly jejich léčby Uplatňuje se i při stanovování růstové diagnózy u dětí s urychlením či opožděním biologického věku (viz: Růstové vzorce [ * ] ). Kostní věk je jedinečným podkladem pro exaktní predikci dospělé výšky u jedinců orientovaných na závodní sport či jiné aktivity spojené s předpokladem nadprůměrné výšky. Má rovněž značný význam při rozvahách o finální výšce extrémně malých jedinců (indikace léčby růstovým hormonem ano či nikoliv apod.)

Na schématu vidíme vývojová stadia B - I prvního metakarpu podle škály Tannera a Whitehouse. Například stadium G, kdy epifýza vytváří čepičku metafýzy, nacházíme u obou pohlaví v roce nejvyšší růstové rychlosti (u "biologicky dvanáctiletých" dívek, u "biologicky čtrnáctiletých chlapců).

Literatura

Tanner J.M., et all.: Assessment of skeletal maturity and prediction of adult height(TW2), London, Academic Press 1983.

Greulich, W.W., Pyle, S.I.: Radiographic atlas of skeletal development of the hand and wrist, 2. ed., California, Stanford University Press, Stanford California, 1959.

[ na obsah ]